Právě jsem douklízela kuchyň, když přišel syn. Koukl, kde co máme a nandal si na talíř čerstvě pečenou bábovku. Popřeji mu dobrou chuť a jdu pověsit prádlo.
Za pár minut se vracím zpět do kuchyně. Podívám se na stůl a…cítím, jak mnou hněv postupuje vzhůru. Naštěstí přesně vím, o co jde a včas to stopnu.
Volám ho zpět do kuchyně: „Ty nemůžeš po sobě normálně uklidit?“ Jsou tu ještě drobky a cukr je všude, podívej se:“ „To není možný, fakt jsem to uklidil. Už jsem nic neviděl.“ odvětí mi.
To je normální. Tak trochu (ale v dobrém) mu závidím jeho nadhled. Naše úhly pohledu na svět se totiž od přírody liší.
Obdobně jsem to kdysi zažívala i ve své bývalé práci. Pracovala jsem jako analytik a byla jsem zaměřená na čísla. Měla jsem k ruce kolegyni, která mi měla pomáhat. Jenže, když jsem jí dala opsat sloupec čísel, vždycky v tom udělala chybu, a vůbec si toho nevšimla. Vše jsem po ní musela znovu zkontrolovat. Až později, když jsem studovala kineziologii one brain – 3in1 Concepts, jsem zjistila, že ona prostě pro práci s čísly neměla vlohy. I jí ta práce stála zbytečné moc úsilí, protože prostě nebyla na svém místě.
Jak to?
Velmi zjednodušeně a jen v krátkosti to vysvětlím:
Podívejte se nyní na sebe do zrcadla a zaměřte se na vzdálenost, jakou máte mezi očima. Je vzdálenost menší jak polovina šířky oční štěrbiny anebo naopak je větší než jedna a půl oční štěrbiny?
Pokud vzdálenost je méně jak polovina šířky oční štěrbiny, jste s největší pravděpodobností od přírody netolerantní k chybám a také sami od sebe požadujete „mít vše správně“ hned napoprvé. Pokud nedojde k nápravě nějaké chyby okamžitě, jdete do pořádného hněvu. Na druhou stranu je to Váš vrozený dar. Takže kde je to pozitivum? Je to bystrost, přesnost, důslednost, zaměření se na detail.
Když to o sobě vím, jsem schopná kontrolovat reakci za dané situace. Vím, že to, co v dané situace je potřeba, je moje trpělivost. (To jsem já.)
Pokud je vzdálenost mezi očima větší než jedna a půl oční štěrbiny, patříte s největší pravděpodobností k lidem, kteří jsou od přírody tolerantní chybám. Jste schopni brát chyby prostě s větším nadhledem. Budete působit dojmem větší bezstarostnosti, vstřícnosti a laskavosti. Trvá vám dlouho, než chyb ostatních máte opravdu dost.
Na druhou stranu se vám může více stávat, zapomenete na předem domluvenou schůzku nebo přijdete pozdě. Domluvené záležitosti prostě pro vás nemají takovou prioritu. V druhých tak můžete vzbudit pocit trochu nezodpovědného, nepečlivého člověka. (To je syn.)
Už je dost starý na to, aby své chování chápal. Vzájemně doma tedy o sobě tuto “odlišnost” víme. “Třecí” plochy se tím totiž o dost zmenší a dokážeme se tomu zasmát. Oba dva víme, k čemu máme sklony a na co si dávat pozor. Já svůj dar krásně využívám ve své práci i ve svých zálibách – ráda fotím na makro, baví mě malovat.
Nejde o žádné škatulkování. O čem je řeč?
O naší jedinečnosti, o našich vrozených darech. Náš vzhled odráží náš vrozený genetický kód. Zároveň je to to, co určuje základní vzory životního chování a ovlivňuje také reakce na určité životní situace! A to se pak také odráží v různých oblastech našeho života – a nejvíce samozřejmě ve vztazích.
Takových vzhledových „drobností“, které od přírody určují naše chování a ovlivňují naše reakce je několik desítek.
Patří sem například také: míra našeho sebevědomí, sebedůvěry, manuální zručnost, intuice, zda máme sklon si brát věci osobně, zda jsme schopni vyjadřovat své pocity apod. Jsou to rysy, které prostě ovlivňují naše vztahy a to, jak my vnímáme ostatní a oni vnímají nás.
Když naše jedinečné rysy známe, v mnohém si usnadníme svou životní cestu.
Porozumíme lépe reakcím svým i ostatních. Snadněji se nám komunikuje a zvládají výzvy.
To, co jsem popsala, je pouze zlomek a pokud toto s klientem řešíme, je třeba se na dané téma dívat vždy v kontextu!
Zdroj: znalosti 3in1Concepts-systém one brain