Jak zvládat dětské emoce a lépe porozumět chování svých dětí.

Než přišly na svět naše děti, měla jsem trochu obavy, jak jim zvládnu opravdu dobře porozumět a pomoci jim. Nejen ve věku, kdy ještě neumí mluvit, ale i později. Vůbec jsem tenkrát netušila, jak to udělat.

Mezitím se však v mém životě událo hodně změn a já to zásadní pochopila a naučila se to. Možná je to v současnosti i vaše téma. A tak bych vás chtěla ujistit, že to není až tak složité, a poskytnout vám jiný úhel pohledu, který vás může v tomto ohledu podpořit.

Protože to, co ovlivňuje pohodu nás a našich děti, je prostředí, ze kterého pocházíme a ve kterém vyrůstáme.

Když jsou děti ještě MALÉ…

Když se narodíme, existuje velmi úzké pouto mezi námi a naší matkou. Pokud máma cítí nějakou nepohodu, cítíme ji také a ventilujeme ji náležitě ven. Proto pokud máme pocit, že je dítě vzteklé, nebo ubrečené apod., je dobré se zamyslet nad tím, jak se cítíme, co nám vadí, co neříkáme. Prostě dříve než začít řešit dítě, zaměřit se na sebe. Malé děti dokáží velmi přesně nastavit zrcadlo, abychom si uvědomili, jak se skutečně cítíme ve svém nitru.

Příběh z mé praxe:

Na sezení se objednala klientka – její dcera (v té době 3 roky) , ve dvou letech začala trpět na silné noční kašle. Bylo to pravidlem – téměř každou noc to samé. Podle lékařky byla zdravá a žádné kapky nezabíraly. Nemohla přijít na to, co je zatím. Požádala mě tedy o to, abych se na to s ní koukla.

Pracovaly jsme metodou Kineziologie one brain – 3in1Concepts.    Díky stress-testu jsme našli situaci, kdy jí bylo velmi nepříjemné, že její rodiče se hádali. Ona to chtěla mít ve svém manželství jinak a hádat se nechtěla. A tak mnoho věcí, co jí vadilo, neříkala, neřešila a nechávala je být. Cítila sice lítost a hněv zároveň, ale prostě se nechtěla hádat. Zpracovali jsme všechny pocity s tím spojené. Byly zapotřebí 3 konzultace, ale kašle u malé holčičky postupně slábly, až vymizely.

Když jsou děti STARŠÍ…

Jak postupně rosteme, pouto k matce slábne a začínáme si vytvářet svůj vlastní život. Během prvních 6-7ti let věku pozorujeme svět okolo sebe a “nahráváme” si názory a přesvědčení těch nejbližších do svého podvědomí a přijímáme je za své vlastní názory a přesvědčení. Zároveň si ukládáme do našeho podvědomí také všechny naše zážitky a zkušenosti včetně emocí s nimi spojených. A na základě nich si vytváříme vzorce chování a životní přesvědčení, která s námi jdou životem.

Pokud je tedy větší dítě příliš např. bázlivé, bojí se změn, je arogantní, trpí nočními můrami, … a chceme mu jako rodiče pomoci, je dobré objevit příběh, který stojí za tím a zpracovat ho. Uleví se nám jako rodičům i dítěti, neboť se můžeme dostat zase opět všichni do zdravé rovnováhy.

V tomto ohledu mám výborné zkušenosti s použitím metody Kineziologie one brain – 3in1Concepts.   nebo EFT.

Příběh z mé praxe:

Na sezení přišla klientka se svým 11ti letým synem. Oba trápilo, že syn trpí strachy, když se setmí. Nedokázal být sám večer v koupelně. Děsila ho i tma za oknem. Když jsem se ho zeptala, co nejhoršího by se mu mohlo stát, tak odpověděl, že ho někdo zabije.

Pracovali jsme opět metodou Kineziologie one brain – 3in1Concepts.  Pomocí svalového stress-testu jsme našli přesně zážitek, který stál v pozadí jako skutečná příčina. Když byl mladší, prožil traumatizující zážitek – byl na dovolené svědkem toho, že na pláži zemřela neznámá žena. S pomocí technik k uvolnění emocionálního stresu jsme zpracovali nepříjemné emoce, které v tu chvíli zažil. Do měsíce strach úplně vymizel.